Bez povoleného JavaScriptu není tento web plně funkční!

Historie

  • Martin Kupera

Vloženo: 1. březen 2009

Zobrazeno: 33385×

Ves Bratčice, ležící v nejjižnějším cípu polabské nížiny, stulená pod lesní vyvýšeninou Tisé skály, je jednou z nejstarších osad v kutnohorském okrese. První zmínky o Bratčicích máme již z roku 1126.

Začátkem 13. století patřily Bratčice "Janu, synu Zbyslavovu na Bratčicích".Vznik nynějšího úředního názvu Bratčice, staršího Bračice a dávného Braterčice odvozují někteří od toho, že ves tuto založil Zbislav, který měl dva syny, jež byli vůči sobě bratry. Jan z Bračic zemřel po roce 1254 a byl pohřben v kostele řádu německých rytířů v Drobovicích, který sám vystavěl. Listinou ze dne 7. listopadu 1242 věnoval Bračice zmíněnému řádu. Listina tato psaná latinsky je uložena v archivě v Královci. - Kostel byl v Bratčicích postaven r. 1350, tedy v době, kdy ves patřila řádu německých rytířů.  Klášter drobovický prodal Bračice roku 1370, avšak 1399 je zase koupil zpět. Roku 1418 byli vyhnáni členové řádu německých rytířů z Drobovic a roku 1421 byla komenda drobovická husity zničena a tím také bylo zabráněno germanizaci kraje.

Není přesně známo, kdo byl majitelem Bratčic v době husitské. V neklidných dobách se držitelé rychle střídali. V roce 1555 získal bratčický dvůr rytíř Heřman Bohdanecký z Hodkova a vytvořil z něj feudální velkostatek s dvorem, lesem, kostelem a mlýnem. Vystavěl zde též novou tvrz. Roku 1593 předal vládu nad velkostatkem svému synovi Adamovi. Ten však hospodařil velmi špatně, zadlužil se a musel v roce 1609 celý majetek prodat svému věřiteli Václavu Chotouchovskému z Nebovid. V roce 1612 koupil Bratčice rytíř Jan Dobřenský z Dobřenic. Jeho syn Jiří byl náboženství luteránského, jež v té době přejímali dřívější husité a byl také osobně zúčastněn na odboji, který zvedli r. 1618 stavové čeští proti králi Matyáši a Ferdinandu Habsburskému. Odboj stavů vyzněl v nešťastnou bitvu na Bílé hoře 8.XI.1620 a protáhl se ve válku třicetiletou, projevil se válečně nejprve v září 1618, kdy došlo k prvnímu utkání mezi vojsky císařovými a stavovskými v šestidenní bitvě. Císařští, vedení Dampierrem, měli ležení severovýchodně od Bratčic a hlavní jejich stan byl na Vystrkově, kde tenkrát vedla hlavní silnice z Čáslavi k Německému Brodu. Jejich fronta se táhla od Tupadel, přes kapličku u Bratčic, Vystrkov a dál k Okřesanči. Vojsko stavovské rozbilo své ležení na čáře šibeniční vrch (nynější Bambousek), Drobovice. Císařským se sice podařilo vypálit ves Potěhy, tehdy patřící městu Čáslav a před jejich frontou ležící, ale nezdařilo se jim odrazit útok stavovských vojsk a proto lesem ustupovali směrem k Pelhřimovu. Na ústupu císařští vypálili tvrz v Bračicích, o které věděli, že patří odbojnému rytíři Jiřímu Dobřenskému. V roce 1642 přešly Bratčice v majetek Bernarta Ignáce Felixe Šmerovského, který měl za manželku Ludmilu Dobřenskou, dceru Jindřicha Dobřenského. Tento velmi vzdělaný a schopný rytíř se zasloužil o to, že na tvrzi spravující velkostatek bratčický byla založena Vrchnostenská křestní matrika pro poddané v Bratčicích, jako jedna z prvních. v českých zemích. Zastavil úpadek velkostatku, postavil v Bratčicích pivovar a ovčín, zanechal svým potomkům majetek na Bratčicích za 20 000 zlatých. Mimo jiné nechal v roce 1659 pro kostel ulít veliký zvon, který až do roku 1917 vyzváněl do kraje. V kostele před oltářem nechal vybudovat rodinnou hrobku.

Jeho syn Jindřich Felix Šmerovský prodal zadlužené panství roku 1672 Arnoštu Leopoldu hraběti de Suys, pánu na Tupadlích. Jak již bylo řečeno, tvrz v Bratčicích byla vypálena v září 1618 a od té doby pravděpodobně již nebyla řádně znovuzřízena a po roce 1672, kdy středisko panství přechází z Bratčic do Tupadel, začíná již význam Bratčic upadat a nepovznáší se ani za panství knížat z Auerspergů, ježto v té době upadá i význam Tupadel, neboť sídlem se stávají Žleby.

Koncem 18. století a začátkem 19. století se těžiště společenského života začíná přesunovat do Potěh, kam byla v roce 1676 přeložena fara z Bratčic a k ní později byla připojena škola kolaturní, ze které pak vznikla škola pro celé okolí.  Bratčice, vlivem toho nevykazují v 19. století žádných větších zemědělských usedlostí, za to však mnoho drobných usedlostí. Složení obyvatelstva po stránce církevní bylo převážně římskokatolické jak bylo v Rakousku-Uhersku běžné. Z demografických údajů té doby se dovídáme, že v roce 1886 bylo v obci 94 domů a 761 obyvatel. Již v té době byla snaha v Bratčicích postavit školu. Jelikož však v roce 1874 nedošlo ke shodě v obecním zastupitelstvu, nebyla škola postavena.

Na přelomu 19. a 20. století dochází i v Bratčicích k rozvoji řemesel a částečně i průmyslu. S postupným ochabováním moci Rakousko-Uherska začaly v zemi vznikat různé zájmové a názorové spolky, později i politické strany. V Bratčicích byly v roce 1895 prvním spolkem Hasiči a v roce 1910 Divadelní spolek, který s válečnými přestávkami existoval ještě i po roce 1946. V roce 1919 založil kaplan Smrčka z Potěh Tělocvičnou jednotu OREL. Kromě činnosti tělovýchovné se zabývala i náboženskými slavnostmi, divadly a plesy. Členové se scházeli v dolním hostinci ("U Nováků"). V roce 1923 uctila obec památku padlých za 1. světové války postavením památníku na návsi.

Název obce BRATČICE byl obci definitivně úředně určen v roce 1925. V témže roce vzniká další tělovýchovný spolek SOKOL. K významným počinům Sokola patřila i slavnost odhalení pamětní desky ing. Jana Pernera na rodném mlýně v roce 1936. Další z pokusů postavit v Bratčicích školu nastal v roce 1933. Ing. Kruml z Golčova Jeníkova vyhotovil stavební plánky, byla určena parcela. Stavět se však bohužel nezačalo - začínala hospodářská krize v Evropě. Druhá světová válka se života v obci dotkla v tom smyslu, že během okupace byli někteří živnostníci potrestáni za hospodářské delikty nasazením na práce v říši. Totálně nasazeni byli mladí lidé z ročníků 1924 a 1925. Devátého srpna 1945 začala stavba trafostanice a 6. prosince 1946 byla v Bratčicích slavnost "Rozsvěcení". Zároveň bylo vybudováno i první veřejné osvětlení. V dalších letech pokračovalo technické zvelebování obce zavedením první telefonní linky a zřízením obecního rozhlasu. Došlo ke sloučení Sokola a Orla, bohužel činnost tím postupně prakticky zanikla. Roku 1949 byla založena Myslivecká společnost a ve druhé polovině 50. let byla založena motoristická organizace SVAZARM.

K další zásadní změně dochází v roce 1960. Dochází ke sloučení MNV do Potěh a v Bratčicích zůstává pouze výbor občanský. Stoupající politické napětí koncem 80. let, které vyústilo v zásadní politický zvrat v roce 1989 ovlivnilo i myšlení místních obyvatel. V roce 1990 rozhodlo obecní referendum o oddělení obce od Potěh. Prvním novodobým starostou byl zvolen (a je dosud) ing. Jiří Uhlíř. V roce 1991 se prostřednictvím státní dotace podařilo zakoupit domek pro zřízení Obecního úřadu v Bratčicích, který prošel celkovou rekonstrukcí. Našla v něm své místo i obecní knihovna. Obecní zastupitelstva pokračovala od roku 1990 i v dalším zvelebování obce a zlepšování vybavenosti. Největším dílem zatím bylo vybudování vodovodu napojením na dílo Čáslav-Maleč. Byly provedeny opravy a rekonstrukce obecního rozhlasu, osvětlení a komunikací včetně mostů. V obci se začíná rozvíjet i soukromé podnikání.

Ne všechno však bylo v posledních 50. letech růžové. Tak jako v celé společnosti, tak i u nás se pomalu vytrácelo důstojné udržování různých kulturních a církevních tradic a svátků. Například poutí, posvícení, masopustů, velikonoc, věnečků apod., při kterých k sobě lidé nacházeli cestu. Udržují se pouze oslavy "Boží tělo". Promítlo se to i do péče o symboly kulturních tradic, jako je kostel, pomníky, památníky, kaple a hřbitov. V posledních letech se něco částečně napravilo v případě hřbitova a střechy kostela. Je ale třeba pokračovat. Přes všechny problémy lze do budoucnosti obce hledět s optimismem, protože lidé jsou zde pracovití a při dobrém vedení dokáží v Bratčicích vykonat mnoho a mnoho dobrých skutků.

 

 

 

 

Rychlý kontakt

Obec Bratčice

Bratčice 49, 286 01 Čáslav

Telefon, fax: +420 327 371 104

Mobil - starosta: +420 724 295 083

Email: ou.bratcice@seznam.cz